V šestnácti

Pro svůj první výprask jsem si jel k pánovi, se kterým jsem se seznámil přez nějaký inzerát a chvíli jsem si s ním psal. Pak jsem se v šestnácti rozjel do Prahy - za chlápkem, který má rád bití - dneska si říkám, že jsem byl pěkně nezodpovědnej, ale všechno dobře dopadlo, takže poslouchjte...

Když jsem přijel do Prahy, čekal na mně na nádraží. Docela sympatickej chlápek, naložil mě do Golfa a nejdřiv, jestli nechci jet na kafe. Řekl jsem, že jo. V autě si mě prohlížel, a myslím, že byl v šoku i nadšenej - mlaďounkej, hubenej klučina, vzhledem sotva na patnáct, si kněmu přijel pro výprask. V kavárně mi navrhl, jestli si nestopnem k baru, a tak jsme si stoupli. On pořád někam odbíhal, ale já vycítil, že to dělá pro to, aby si mě mohl prohlídnout, hlavně mi pořád koukal tam na tu část těla mezi stehny a zastrčeným tričkem v mažestrákách. Začal jsem mít trochu strach, ale bylo mi to i příjemné. Pobavili jsme se u kafe, a pak řekl, jestli teda půjdem na to, proč jsem přijel. Řekl jsem tak jo.

Sedli jsme do Golfa a můj nový známý mě odvezl za prahu, do takovýho dost špinavýho lesa. Řekl, že tady je to fajn, že tu nikdo nechodí. Vystoupili jsme a on ještě vyndal z kufru sportovní tašku, plnou věcí, ze které čouhaly tři rákosky. Trochu ve mně hrklo, ale on se smál a řekl, ať se nebojim.

Vyrazili jsme do lesa. Po pár set metrech jsme přišli na místo, kde byla malá jeskyňka. Vevnitř byly k mému úžasu matrace, špalky a klády. Můj společník mi sundal batoh a řekl, že půjdeme na to, načež otevřel tašku a vytáhl z ní řemen.

"Když já nevím.." začal jsem se vykrucovat, ale v tom mě chytil a se slovy, že snad vím, co zasloužím, mi pevně sevřel hlavu v podpaží. Na nic nečekal a začal mě plácat řemenem přez manžestráky, které sice část úderu řemene zachytily, ale přesto jsem ho na vyšpuleném zadku dost cítil. Dostal jsem asi deset ran, křičel jsem a trochu brečel. To byl ale jenom začátek. Můj vychovatel odložil řemen a chytil mi ruce za zády tak, že jsem byl v předklonu a prakticky nemohl nic dělat. Stáhnul mi manžestráky, a šly i s trenkama.

Pak vytáhl z tašky rákosku a jak mi držel ruce za zády, došel se mnou ke špalku, o který mě ohnul a stále mě pevně držel. Začal výprask rákoskou. Švihal mě solidně, že jsem po každé ráně zavzlykal a odprošoval, ale bylo to zároveň příjemné. Cítil jsem se plně v jeho nadvládě, a cítil jsem se jako zlobivý spratek, který dostává fakt pořádný výprask. Vysázel mi minimálně pětadvacet a pak mě pustil. Svalil jsem se na zem, třel jsem si zadek a brečel jsem. Nade mno stál on a lehce švihal rákoskou vzduchem. Oba jsme oddechovali - bylo po výprasku.